evelyn a jarre

SVERIGE

Vlastní vyhledávání




Dějiny Švédska

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře). Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska. Novodobá historie Švédska je pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.







Geografie Švédska

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří.
Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 55. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.
Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů.
Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.
Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.
Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází.


Naše princezna se zasnoubila!



Švédové měli mimořádné vysílání, celý den to rozebírali a bylo vidět, že to vážně prožívají. A hlavně se zdálo, že i obyčejní Švédi mají královskou rodinu opravdu rádi a přejí jí štěstí.
Daniel Westling, Victoriin snoubenec, sice není šlechtic, jen majitel sítě tělocvičen, ale to už dnes tolik nevadí. Victoria by se jednou měla stát královnou, Westling asi bude jenom „princ Daniel, vévoda Västergötlandu" (to je kraj kolem Göteborgu). Zasnoubení musela formálně schválit i vláda, ale myslím, že ani opozice tentokrát nic nenamítala. (Všichni ale nejsou pro: například Republikánský svaz (Republikanska föreningen) má trochu jiné představy o státním zřízení.)

Švédská kuchyně



 Všichni znáte slavný pojem švédský stůl. Ten pravý se prohýbá pod mísami nejrůzněji upravených lososů, slanečků, brambor, klobásek, paštik, sýrů a samozřejmě i ovoce a zeleniny. Naleznete tam i karbanátky kóttbular či různé druhy nákypů. Velkou pochoutkou jsou raci, kteří mají dokonce svůj svátek. Pokud si dáte rybu, často bude vonět po kopru. Specialitou je nasolené a vyuzené jehněčí – farfiol, marinovaný losos gravad lax či masové kuličky ze sobího masa v omáčce z laponských bobulí. Vitaminy se nejčastěji ukrývají v nakládaných tuřínech, zelí či kapustě. Favorizovaným nápojem je pak káva a mléko. Z lihovin je nejznámější Akvavitt, ale Švédsko tvrdě bojuje proti alkoholismu nejen vysokými cenami; stát má na prodej alkoholu fakticky monopol Systembolag. Mají zde nejmenší spotřebu, stejně tak je to i s kouřením. Inu, Švédové vědí, že zdraví není zadarmo, a na svoje bohatě dotované zdravotnictví si navíc připlácejí.




Jaké to je být nezaměstnaný ve Švédsku

Na rozdíl od sousedního Norska ve Švédsku není jednotný celostátní systém pojištění pro případ nezaměstnanosti. Místo toho tu mají několik desítek pojišťoven rozdělených podle oborů. Pojišťovny se jmenují Arbetslöshetskassa, zkráceně A-kassa. Členství je dobrovolné. Pojišťovny v zásadě odpovídají tradičním odborovým svazům, ale dnes už je možné být členem A-kassa a nebýt členem odborů. Kromě toho existuje Alfa-kassan, která stojí mimo odbory a je otevřená pro všechny. Ta také vyplácí základní podporu lidem, kteří nejsou členy žádné A-kassa. Lidé platí měsíční příspěvky. Kromě toho do pojišťoven přispívají také zaměstnavatelé a stát.
Aby člověk dostal podporu v nezaměstnanosti, musí splnit několik podmínek. Musí být členem A-kassa minimálně posledních 12 měsíců a musí mít odpracováno 80 hodin měsíčně aspoň 6 měsíců z posledních 12. Musí se také hned první den nezaměstnanosti nahlásit na úřadě práce (Arbetsförmedlingen) a aktivně hledat zaměstnání.
Podpora je dvojí: základní podpora pro lidi, kteří nejsou členy žádné A-kassa nebo nejsou členy dostatečně dlouho, a podpora podle příjmu pro lidi, kteří si platí dobrovolné pojištění. Základní podpora je při plném úvazku 320 SEK denně. Podpora podle příjmu je 80 % předchozího platu prvních 200 dnů a 70 % dalších 100 dnů, maximálně však 680 SEK denně. Rodiče dětí do 18 let dostávají 70% podporu ještě dalších 150 dnů. Platí se pouze za pracovní dny. Za měsíc je tak možné dostat maximálně 14 960 SEK (průměrná mzda je asi 25 800 SEK). Podpora v nezaměstnanosti se však ve Švédsku stejně jako nemocenská nebo důchody normálně daní. Nakonec tedy člověku zůstane zhruba 10 450 SEK.

Současná krize vede k tomu, že mnoho pojišťoven muselo výrazně zvýšit měsíční příspěvky, protože nejsou schopné utáhnout zvyšující se počet nezaměstnaných. Zdá se, že jednotný celostátní systém by přece jen snadněji zvládal různé výkyvy než menší oborové pojišťovny. Současná pravicová vláda původně měla v programu přechod na povinný systém, ale později od toho ustoupila. Místo toho naopak zvýšila členské příspěvky, což však vedlo k tomu, že téměř půl miliónu lidí pojištění opustilo. Do zásadní reformy se nikomu příliš nechce. Pravici se to asi zdá příliš jednotné a státní, levice zase nechce narušovat tradiční systém odborových svazů, o který se hodně opírá.

Jako nezaměstnaný ve Švédsku tedy podporu dostanete, ale že by se člověk vyloženě topil v penězích, to se říct nedá.




Co Švédi čtou a na co koukají

Když se naučíte pořádně švédsky, má to výhodu v tom, že si konečně můžete přečíst švédské noviny nebo se podívat na švédskou televizi. Kam se tedy Švédové vydají, když zatouží po nyheter neboli zprávách?
 
Za hlavní seriózní deník bývají obvykle považovány Dagens Nyheter (něco jako Denní zprávy). Samy sebe označují jako oberoende liberal (nezávisle liberální). Jsou orientovány spíše doprava, ale to poznáte jenom z komentářů. Zpravodajství je většinou seriózní a vyvážené. Zajímavá je také DN Debatt, každodenní celostránkový diskusní článek. Vůbec se dá říct, že články jsou většinou solidně zargumentované, nejsou to žádné prvoplánové výkřiky, takže i když člověk třeba nesouhlasí, musí uznat, že je to aspoň dobře napsané.
 
V zásadě podobnou orientaci má i Svenska Dagbladet nebo Göteborgs Posten. Protějškem Hospodářských novin by mohl být deník Dagens Industri. To je právě překvapení, že v levicovém Švédsku nejsou novináři zdaleka tak levicoví, jak by se dalo očekávat.
 
Je tu ovšem stále nejčtenější Aftonbladet (Večerní list), který má blízko k odborům a sociální demokracii. Ten obsahuje trochu zvláštní směs naprosto seriózních článků a bulváru. Pokud si chcete přečíst ostrý komentář proti vládě, jste na správné adrese. Musíte se ovšem prokousat přes stránky, které vypadají spíš jako z Blesku. Další populární večerník je Expressen. Existují samozřejmě i bezplatné noviny, například Metro.
 
Noviny ve Švédsku dostávají od státu finanční podporu (presstöd). Díky tomu vychází také spousta regionálních titulů (a nejsou všechny stejné). Noviny jsou také poměrně tlusté (přes 100 stran). Říká se, že Skandinávci čtou víc novin než jiné národy. Asi je to pravda, ale i tady se potýkají s konkurencí internetu a poklesem nákladu papírových novin, takže pro vydavatele je obtížnější udržet vyrovnanou bilanci.
 
Veřejnoprávní televize má zkratku SVT (Sveriges Television). Hlavní zprávy se jmenují Rapport. Řekl bych, že oproti nám je zpráv o něco méně a hlavní témata se probírají podrobněji. Obdobou Otázek Václava Moravce je pořad Rakt på med K. G. Bergström (něco jako Přímo k věci s K.G.B.). Polemiky v televizi nebo v parlamentu mohou být pěkně ostré, ale přece jen bych řekl, že převládá snaha soupeře přeargumentovat, ne zlikvidovat.
 
Je samozřejmě i dostatek stupidních zábavných pořadů a lepších či horších filmů a seriálů. Zajímavé je, že i komerční televize mají zahraniční pořady téměř vždy v původním znění s titulky. Asi i proto umí většina Švédů tak dobře anglicky. Nejsledovanější komerční televize je TV4. Digitalizace ve Švédsku proběhla mnohem dříve než u nás.
 

=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=