evelyn a jarre

   

14. 6. 1996 nam osud zkrizil nase cesty.  Bylo to krasne cervnove odpoledne, kdy jsme se s kamarady rozhodli doplnit vypocene tekutiny a volba padla na zahradni restauraci jmenem "Divadelka". Jen si tak v poklidu sedime a popijime chlazene pivco, kdyz se objevi ON, ne ze by to byla laska na prvni pohled, to teda rict nemuzu, jen ho predchazela povest skokana, kteremu tezko ktera utece. Jeden kamarad u stolu uz mel tu cest ho nekde po svych nocnich toulkach Havirovskymi hospodami poznat, tak ho srdecne zdravil a pozval ho k nasemu stolu. Coz jsem nijak nekvitovala s povdekem, neb jsem ho citila jako vetrelce. Sednul, prej na chvili, cekal totiz svou spolecnost s kterou mel planovano pokracovat nekam dal. Jestli spolecnost nedorazila, nebo mu nase byla milejsi, si uz nepamatuju, ale zustal s nama az do zaverecne. Pak jako spravny dzentlmen me odvezl taxikem az pred dum. No a to byl zacatek...
Jemne jsme se otukavali, nehodlala jsem byt jedna z jeho pipinek, tech tam byla prehrsel. No a to mozna byl duvod, proc jsem se mu zacala zjevovat v erotickych snech . Ze snu vznikl neutuchajici cit a zjistil, ze nemuze beze mne zit. Takze po dvou navstevach, kdyz jsem sondovala do ceho jdu, jsem si sbalila tasku, oprasila pas a nasedla do busu smer Svedsko. To se psal rok 1999.

To bylo tenkrat



Neopouštěj toho,
 koho miluješ,
 pro toho kdo se ti líbí,
neboť ten kdo se ti líbí,
 tě opustí pro toho koho miluje.



Na ostrove Jamese Bonda


Vyhledna na Phuketu


Sloni projizdka



Neboj, drzim te


To bude mnamka


Na tom Prazskem moste



Laholm 2009 04 04